Żuk A11 — karoserie

Dodávka FSC Żuk A11

Polské silnice zažily mnoho „brouků“. V tomto případě se však nebavíme o populárním Volkswagenu Brouk, ale o polské dodávce – Żuku. Název zahrnuje celou řadu polských dodávkových automobilů, vyráběných továrnou na nákladní automobily (Fabryka Samochodów Ciężarowych) v Lublinu v letech 1959–1998. Żuk byl oblíbencem zemědělců, sloužil listonošům z Polské pošty a občas dokonce plnil roli hasičského vozu. Stejně jako kultovní Maluch byl Żuk pro mnoho Poláků hrdinou všedního dne.

Na tričku je Żuk z roku 1967, tedy verze s dřevěnou nákladovou korbou, která mu zajišťovala nosnost 950 kg. Jiné varianty Żuku sloužily především k přepravě potravinářských výrobků nebo oděvů, ale vyráběly se i osobní modely, tedy mikrobusy. V roce 1970 se dokonce začalo s montáží Żuků v Egyptě, a přes nabízející se analogii se nejmenovaly „Skarabeus“, ale Ramzes. Egyptské závody ELTRAMCO skládaly svůj Żuk-Ramzes až do 90. let, s mnoha úpravami, které byly průběžně zaváděny.

Výroba Żuku byla zastavena v roce 1998, kdy počet vyrobených kusů dosáhl 587 818. A i když byl z hlediska čísel a prodeje daleko za „broukem“ Garbusem, neznamená to, že by nebyl automobilem, který obzvláště sloužil obyčejnému člověku. Jeho ostře ohraničená obdélníková silueta a smutný výraz předního nárazníku se staly ikonickými a na mnoho let je budou pamatovat pracující Poláci doby PRL.

Autorem kresby je vratislavský umělec Paweł Grabowski.