FSC Żuk A11

Polské silnice viděly nejednoho „žuka“. V tomto případě však nemáme na mysli populární Volkswagen Beetle, ale polskou dodávku – Żuk. Název zahrnuje celou řadu polských dodávkových automobilů, vyráběných továrnou na nákladní automobily v Lublinu v letech 1959–1998. Żuk byl oblíbencem zemědělců, sloužil poštovním doručovatelům z polské pošty a občas se dokonce vžil do role hasičského vozu. Stejně jako kultovní Maluch byl Żuk pro mnoho Poláků hrdinou každodenního života.

Na tričku je Żuk z roku 1967, tedy verze s dřevěnou nákladní skříní, která mu zajišťovala nosnost 950 kg. Jiné varianty Żuka sloužily hlavně k přepravě potravinářských výrobků nebo oděvů, ale vyráběly se i osobní modely, tedy mikrobusy. V roce 1970 se začaly Żuky montovat i v Egyptě a navzdory nabízející se analogii se nejmenovaly „Skarabæus“, ale Ramzes. Egyptské závody ELTRAMCO montovaly svého Żuka-Ramzese až do 90. let, s mnoha úpravami, které byly průběžně zaváděny.

Výroba Żuka byla zastavena v roce 1998, kdy počet vyrobených kusů dosáhl 587 818. A i když co do počtu a prodeje zaostával za „broukem“ Garbusem, neznamená to, že nebyl automobilem, který obzvláště sloužil obyčejnému člověku. Jeho ostře ohraničená obdélníková silueta a smutný výraz předního nárazníku se staly ikonickými a na mnoho let si je zapamatují pracující Poláci z dob PRL.

Autorem kresby je vratislavský umělec Paweł Grabowski.