Žuk A11 – utěrka

Utěrka na brýle Żuk A11

Utěrka z mikrovlákna na čištění brýlí nebo LCD obrazovek. Rozměry 15 cm x 15 cm.

FSC Żuk A11

Polské silnice zažily mnoho žuků (brouků). V tomto případě však nemluvíme o populárním Volkswagenu Beetle, ale o polském „dodávkovém automobilu“ – Żuku. Název zahrnuje celou sérii polských dodávkových automobilů, vyráběných továrnou na nákladní automobily v Lublinu v letech 1959–1998. Żuk byl oblíbencem zemědělců, sloužil pošťákům Polské pošty a občas dokonce plnil roli hasičského vozu. Stejně jako kultovní Maluch byl Żuk pro mnoho Poláků hrdinou každodenního života.

Na tričku je Żuk z roku 1967, tedy verze s dřevěnou nákladovou korbou, která mu zajišťovala nosnost 950 kg. Jiné varianty Żuku sloužily převážně k přepravě potravinářských výrobků nebo oblečení, ale vyráběly se i osobní modely, tedy mikrobusy. V roce 1970 se dokonce začalo s montáží Żuků v Egyptě, a navzdory nabízející se analogii se nejmenovaly „Skarabeus“, ale Ramzes. Egyptské závody ELTRAMCO sestavovaly svůj Żuk-Ramzes až do 90. let, s mnoha úpravami, které byly průběžně zaváděny.

Výroba Żuku byla zastavena v roce 1998, kdy počet vyrobených kusů dosáhl 587 818. A i když byl z hlediska čísel a prodeje daleko za „broukem“ Garbusem, neznamená to, že nebyl automobilem, který by obzvláště sloužil obyčejnému člověku. Jeho ostře ohraničená obdélníková silueta a smutný výraz předního nárazníku se staly ikonickými a na mnoho let zůstanou v paměti pracujících Poláků z dob PRL.

Autorem kresby je vratislavský umělec Paweł Grabowski.